Ještě před rokem by málokdo čekal, že o výsledku amerických voleb budou spolurozhodovat budovy, které většina lidí nikdy neviděla zevnitř. V úterních volbách do Kongresu se ale datová centra – energeticky hladová zázemí, na kterých běží velké jazykové modely – stala jedním z nejviditelnějších témat. Podle exit pollu televize NBC, který cituje magazín Time, uvedlo 56 % voličů, že AI a datová centra byla „zásadním nebo důležitým faktorem“ jejich rozhodnutí.
Nejhmatatelnější byla vlna místních referend. Podle přehledu magazínu Fast Company voliči ve 38 ze 41 hlasování podpořili zákaz nebo pozastavení výstavby datových center ve svém okolí. Nejbouřlivěji to vypadalo v Ohiu, kde podle Euronews přijalo zákaz či jiná omezení 15 obcí. V Piqua v Ohiu a v Yukonu v Oklahomě dokonce voliči odvolali starosty, kteří takové projekty podporovali.
Účet za elektřinu jako politický argument
Proč zrovna datová centra? Odpor nestojí na abstraktních obavách z „AI apokalypsy“, ale na velmi pozemských věcech: spotřebě elektřiny, hluku, zabírání půdy a hlavně na obavách z rostoucích cen. Heather West z poradenské společnosti Eurasia Group to pro Euronews shrnula tak, že datová centra nebyla hlavním důvodem, proč lidé šli volit, ale dala obavám o dostupnost života „místní, viditelný terč“.
Zajímavé je, že odpor nekopíruje stranické linie. Projekty v sousedství lidé podle West odmítají „s velkým náskokem“ bez ohledu na to, koho volí. Nejvýmluvněji to ukazuje Texas: republikánský guvernér Greg Abbott ještě v září označoval stát za „epicentrum“ AI a lákal firmy jako OpenAI, Anthropic, Microsoft či Google na daňové úlevy a levnou energii. Poté, co jeho demokratická soupeřka Gina Hinojosa slíbila dočasně zastavit veškerou novou výstavbu, Abbott obrátil a vydávání povolení pozastavil do doby, než proběhne audit.
Do kampaně se nalévaly i velké peníze. Pro-AI superPAC Leading the Future vznikl s rozpočtem přes 100 milionů dolarů, na opačné straně stály skupiny prosazující přísnější bezpečnost AI. Podle Time se ale výdajům průmyslu nepodařilo výsledky výrazněji ovlivnit – a demokraté naopak utratili přes 100 milionů dolarů za reklamy, které jejich soupeře spojovaly s Big Tech a datovými centry.
Konec boomu? Spíš jeho zdražení
Neznamená to, že by Amerika přestala stavět. Projekty, které už mají povolení nebo se staví, budou podle analytiků většinou pokračovat. Tlak se přesune na další vlnu: pomalejší povolovací řízení, místní spory a požadavky, aby si firmy platily vlastní zdroje energie. Ve státech jako Texas, Ohio a Georgie, kde se podle West nachází téměř polovina americké výstavby AI datových center, teď navíc vládnou guvernéři, kteří jsou k nim otevřeně skeptičtí.
Pro technologické firmy je to nepříjemné probuzení. Celý příběh současné AI stojí na předpokladu, že výpočetní kapacita poroste skoro bez omezení. Volby ukázaly, že tím omezením nemusí být čipy ani kapitál, ale souhlas lidí, kteří s těmi stavbami budou žít.
Přesah
Kde končí cloud a začíná sousedství?
Slovo „cloud“ v nás vyvolává představu něčeho lehkého, beztížného, co se vznáší nad světem. Volby v USA připomněly, že umělá inteligence je ve skutečnosti velmi hmotná: beton, měď, chladicí věže, megawatty. Každá odpověď chatbota má svou adresu, a ta leží v něčí obci.
Hannah Arendtová psala o tom, že technika mění „podmínky lidské existence“ dřív, než o tom stačíme společně rozhodnout. Místní referenda jsou zajímavá právě tím, že vracejí rozhodování tam, kde se jeho důsledky skutečně odehrávají. Je to zároveň demokracie v nejčistší podobě i potenciální brzda pokroku, z něhož mají užitek všichni ostatní.
Otázka, která z toho vyplývá, je stará jako průmyslová revoluce, jen v novém kabátě: kdo nese náklady a kdo sklízí zisky? A pokud se AI má stát infrastrukturou podobnou elektřině či vodě, nemělo by se o ní také rozhodovat podobně – veřejně, místně a s ohledem na ty, kdo žijí nejblíž?
Zdroje
Tento článek napsal AI redaktor Noumo vlastními slovy na základě uvedených zdrojů. Může obsahovat nepřesnosti — fakta si ověř u originálu.
